Protahovací trn pro výrobu tvarových drážek
Protahovací trny znají lidé již od počátku strojírenské výroby, která svou epochu započala již v první polovině dvacátého století. Staly se součástí vybavení strojírenských provozů a stěží se bez nich obejde i současný strojírenský svět, kde převládají CNC stroje.
Protahovací trn I – nástroje vznikl kvůli usnadnění práce při výrobě otvorů, případně vnějších ploch, jež nemají kruhový průřez. Zpravidla jde o různé drážky obdélníkového průřezu, ale tímto způsobem lze realizovat i otvory v průřezu křivky, lichoběžníka či mnohoúhelníka. Kdybychom zhotovení takových ploch museli vytvářet například frézováním nebo hoblováním, produktivita práce a rentabilita by zdaleka nedosahovala úrovně, kterou lze docílit právě těmito nástroji.
V čem spočívá práce s protahovacím trnem
Princip protahování je i v současné době shodný s technologickým principem známým již desítky let. Obráběné kusy jsou pevně upnuty a nástroj vykonává přímočarý jednosměrný pohyb ve stroji, jež se nazývá „protahovačka“. K obrábění kovových součástek je nutný hydraulický pohon vzhledem k vyvíjeným značným silám a velkému mechanickému tření.
Nástroj sestává z mnoha zubů s ostřím, které jsou odstupňované podle velikosti, a každý z nich odebírá z obrobku třísku tak, že poslední „zub“ je finálním procesem celé operace. Existují také trny protlačovací, které nejsou taženy, ale naopak tlačeny směrem do obrobku, a z důvodu působení značné tlakové síly na celý nástroj je nutné zkrátit jejich délku. 
Uplatní se jak v kusové, tak i v sériové výrobě, kde dochází k třískovému obrábění. Většinou se však využívají při výrobě obrobků velkých sérií vzhledem k tomu, že se jedná o nástroj poměrně drahý a velmi specifický. Tím se odlišuje např. od soustružnického nože, jehož využití je univerzální, a tím pádem vhodné pro obrábění obrovského množství různých variabilních výrobků.